Tajuplný vlak

Přestože Jarmusch natočil "Tajuplný vlak" dva roky před "Nocí na zemi", zdá se mi být filmařsky vyzrálejším dílem. Oceňuji na něm mnoho věcí, přičemž je asi všechny nedokážu vypsat ;o) Ale pokusím se některé z nich zmínit... Jednou z nich je (sebe)kritická reflexe Ameriky, která je sice velmi trefně cílená a mnohdy velmi nelichotivá, ale přitom neztrácí nadsázku, humor, vtip a hravost. Další (pro Jarmusche ostatně typický) jemný a inteligentní humor. Další promyšlená a přitom svrchovaně fungující struktura filmu. Každý z příběhů filmu nejen dobře funguje samostatně, ale navíc tvoří pevně skloubený celek. Rozhodně stojí za to se k tomuto filmu vracet a znovu jej promýšlet, nebo ještě přesněji prožívat. Nechat se příjemně ukolébat pomalým rytmem a přitom nezhatit ostražitost, neboť ten klid je jen zdánlivý. Vypečené špílce vás čekají na každém kroku... Celkový dojem: 90% (11.12.2006)

Nechapu, proc se to jmenuje Tajuplny vlak, o zadnej vlak tu nejde a tech par scen z vlaku jsou vsechno mozny, jen ne tajuplny. Jinak je to klasickej Jarmusch, tri povidky, vicemene o nicem, nic moc se nedeje a jen tak se keca, taky vicemene o nicem, ale jako ve vetsine Jarmuschovo filmech, i tady to vcelku funguje. Prvni povidka s dvema japoncema je asi nejslabsi, par kecu o hudbe a pak si to rozdaj v hotelu, pointa nikde. Druhej film s Nicolettou Braschi je aspon vcelku vtipnej, i kdyz nejakou vyraznejsi pointu by tu clovek taky hledal marne. Treti povidka tak ze zacatku pusobi nejzajimavejs, tri ozralove se schovavaj pred fizlama, bohuzel povidka dost ztraci svoji dylkou a ke konci uz nudi. Z hercu bych asi zminil sympatickou Nicolettu a looserskyho Buscemiho, nicmene nejvtipnejsi je asi dvojka cernochu v hotelu. Konec filmu se sice jakz takz snazi tyhle tri povidky provazat, ale stejne to cely vyzni tak nak do ztracena. Lepsi 3*. (24.08.2009)

Příběh s minimálním dějem, odehrávající se převážně v jednom hotelu a na několika ulicích Memphisu. Tři různé příběhy se prolínají v jednom místě. První příběh perfektní, šílené postavičky a charaktery. Příběh druhý trošku slabší, příběh třetí je trošku natáhnutý, ale znovu nadpůměr + Buscemi hrající skvěle. Taktéž dvojice japonců hraje na výbornou, ale nejlepší z celého filmu je recepční a jeho poskok, super dvojka, super zahrané. Celkově jsem se dobře bavil, jednu hvězdu dolů za to, že film místy ztrácel tempo, naštěstí nikdy nadlouho. (21.01.2009)

Takže, já jsem si z tohoto vysoce červeně postaveného filmu odnesla několik poznatků - Memphis v Tennessee je díra světa, všichni jsme tak trochu podobní Elvisovi a ne každý nezávislý film od Jarmusche má co říct, snad jen, že Memphis v Tennessee je díra světa a všichni jsme tak trochu podobní Elvisovi... (02.03.2010)

Kdysi začátkem devadesátých moje první setkání s Jarmuschem i Buscemim, takže mám k tomuhle brilantnímu minimalistickému filmu takový trochu sentimentální vztah. Soubor tří povídek z Memphisu v Tennessee spojených dohromady jedním hotelem, hlasem v rádiu a jedním výstřelem. Nejlepší je podle mne hned první epizoda "Far from Yokohama" o dvojici naprosto výborných japonských teenagerů na cestě napříč Amerikou po stopách Elvise a dalších podobných pamětihodností. Miluju z téhle části každou sekundu. Ve filmu také excelují třeba Screamin' Jay Hawkins nebo Steve Buscemi, skvělá je i Římanka s chlupatým podpažím, hotelový bellboy a vlastně všechny ostatní postavy a postavičky... Ale nihilistický Džun a diblíkovitá Micuko jsou nepřekonatelní. (27.11.2013)